Březen 2012

One night that changes everything 20.

29. března 2012 v 21:27 | Diana |  One night that changes everything

Tom:
Užívám si polibky, které mi daruje. I když jsme se líbali už nespočetně krát, stále je v tom něco nového. Něco, co miluji.
"Láska, skutečně by sis měl odpočinout." I když nechci přestat, musím. Je to kvůli němu. Normálně se nevyspal už hodně dlouho a já mu v tom rozhodně nechci bránit. Už tak si toho chudáček dost přežil.
"Tak dobře. Ale pak se k tomu vrátíme, jo? Slibuješ?" ukazováčkem mi brnká po nose a já nemám jinou možnost jen přikývnout a usmát se.
"Slibuji," pohladím ho po vlasech a dám mu pusu na čelo. Více si ho přivinu k sobě, pak už zavře očka a spokojeně odpočívá. Ještě chviličku se na něj dívám, ale potom spadnu do stejně hlubokého a snad i klidného spánku, jako Bill.

One night that changes everything 19.

22. března 2012 v 15:36 | Diana |  One night that changes everything



Bill:
Na druhý den ráno jsem se probudil do růžova vyspinkaný. Cítil jsem se jako v peřince. Jako by ne, když mě obklopovala měkkost a teplo Tomovho těla. Po té krásné noci jsem zůstal spát v jeho náručí. Musím říct, že to byla nejkrásnější noc v mém životě. Probíhalo to tak krásné, tak jemně ... On byl tak jemný. Vždy chtěl vědět, jak se cítím, co se mi líbí a co má udělat jinak, jen aby vyhověl mým představám. V životě jsem nezažil tolik lásky, co mi tuto noc dal. Mám pocit, že ho snad miluju ještě víc, než před tím, i když jsem si říkal, že se to snad už ani nedá. Prostě to bylo to nejdokonalejší díky němu.
Pohladím Toma po ruce, kterou má přehozenou skrze mně. Miluji, když se ho můžu dotýkat, cítit pod bříšky prstů jeho kůži a sálající tělesné teplo.
Co nejtišej a nejklidněj se přetočím tak, abych se mohl dívat do té andělské tváře. Je tak moc roztomilý, když spí. Takový nevinný, snad až dětský. Skutečný anděl z nebe, poslán právě pro mě. Jen pro mě ...

One night that changes everything 18.

15. března 2012 v 23:05 | Diana |  One night that changes everything
trošku dlhší ^^


Tom:
Vychutnávám si Billův neposedný jazýček v mých ústech. Jen on. Jen on jediný na světě umí líbat s takovou vášní. Je to můj unikát. Život bez něho bych si teď už ani nedovedl představit.
Opatrně si lehne na pohovku a stáhne mě dolů spolu s ním. Spokojeně mu ležím na horké hrudi, hladím ho po boku. Ucítím Billovy andělské doteky ve svých vlasech.
"Budeme navždy spolu?" zeptá se tichým, ale i tak dost svůdným, ale zároveň nevinným hlasem.
"Navždy a ještě týden k tomu," usměju se. Ruku pomalu přesunu z boku na jeho ploché bříško.
"Tak to se mi líbí, ale dva týdny, jinak nedebatuju," z jeho hlasu je cítit, že se usmívá. Spokojeně přivřu oči, zaposlouchám se do pravidelných úderů jeho srdce. Je to tak krásný zvuk, když vím, že bije pro mně. Že v něm mám místo. Z ničeho nic se do mojich uší dostane něco úplně nečekaného.

Bill in Tom's T-shirt :)

13. března 2012 v 23:10 | Diana |  Other manips
Nooooo, vzhľadom na komentáriky na twincest blogu k poviedke One night that changes evrything som sa rozhodla urobiť (po sto rokoch) montáž Billa v Tomovom oblečení. Kto ju nečíta, nevie o čom je reč, ale asi takto nejak by to vypadalo :) Tak, už keď ste ma k tomu prehovorili, tu to je ;)


One night that changes everything 17.

13. března 2012 v 23:06 | Diana |  One night that changes everything

One night that changes everything-17. Díl
Bill:
"Nežárlím," hádám se s ním, ale Tom si stejně myslí svoje. A myslí si to dobře. Prostě... Jasně, že žárlím. Už jsem holt takový. Ale věřím mu. Věřím, že by mě nikdy nepodvedl. Ani já jeho ne.
"Stejně vím, že žárlíš," vyplázne na mě jazyk a přitiskne se na mé rty, takže už proti němu nemůžu argumentovat. Ale to mi v tuhle chvíli nevadí. Jednou rukou mu vjedu do zapletených vlasů. Tom mě chytne kolem boků a jazykem zajíždí hluboko do mých úst. Je to tak úžasně vzrušující, ale vím, že bychom to neměli přehánět.
***


Tom:
"Zlato, já nevím. Mně ten dům tak moc odpuzuje. Neumíš si ani představit, co jsem tam všechno zažil. Jaké strašné věci. A jak se mi... Ach..." při posledním slově se mu zlomil hlas. Musím ho nějak podpořit, nechci, aby se trápil, aby myslel na něco zlého.
"Já vím, já vím. Ale jen si to vezmeš, narveš to do kufrů a odcházíme, dobře? " pohladím ho po líci. Ještě stále nehybně stojíme před Wolfovým domem.
"Tak pojď. Rychlovka, vážně," usměju se, vezmu ho za ruku a tahám ho směrem k domu. Loudavým krokem jde za mnou. Přijdeme až ke dveřím, zaklepeme. Billovi věnuju ještě jeden povzbuzující úsměv, než nám otevře stará, asi uklízečka.
"Oh, pan Kaulitz! Už tady na vás čekáme!" dívá se na Billa, plná očekávaní.
"Já… Přišel jsem si jen pro věci," nesměle odpoví, žena víc otevře dveře, aby mohl vstoupit dovnitř.
"Vy zůstaňte venku!" přísně se na mě podívá a vytasí zvrásněný prst nalakovaný na červeno. Jsem trochu překvapený. Ale pokud si to tak přeje i moje láska, zůstanu venku.

One night that changes everything 16.

9. března 2012 v 18:03 | Diana |  One night that changes everything
Tom:
"To jsem já nebyl," zaculím se a věnuju mu ještě jeden něžný polibek. Potom začnu vstávat a Billovi taky pomůžu na nohy.
"Měli bychom se osprchovat," zakření se, oba si nás přeměří pohledem. Co je na mně zajímavého? Aha. Hned je mi to jasné, když uvidím celé své bříško od bílé tekutiny.
"Taky si myslím," vypláznu na něj jazyk a podám nám příjemný sprchový gel. Potřu si jím tělo a dál ho posunu. Ach, opravdu je to svěžest. Opláchnu se vodou, Bill udělá to samé, co já. Až teď mi to došlo. O něčem takovém jsem vlastně nikdy ani nepřemýšlel. Vždycky jsem si chtěl vzít nějaké hodné a milé děvče, které by mě mělo rádo a byli bychom spolu navěky. A místo toho mi úplně od základů změnila život moje práce, roznášení šampaňského. Místo děvčete mám překrásného kluka s labilními nervy a dobrým srdcem, kterého nadevše miluju. Trochu zvrat, že?

Ukradnutá montáž!

6. března 2012 v 17:03 | Diana |  Ostatné
Fakt, že nechápem, jak toto môže niekto urobiť! Ja som zástanca toho, že cez obrázky by sa nemali dávať tie copyrighty hej, pretože samej sa mi to nepáči, keď si ju chcem dať na tapetu, alebo tak. Lenže asi to budem mudieť začať praktikovať! Akože fajn, viem, moje montáže nie sú nič moc, niesu ani najlepšie, ani najkrajšie, ani graficky dokonalé. Lenže postupne sa to snažím učiť (aj keď tento rok som ich urobila dve xD) a nehnevajte sa, ale toto kto môže urobiť... A najlepšie je , že som tej osobe napísala svoje a normálne surovo to vymazala a ešte ma aj zablokovala!!! Akože tak to som mala naozaj dosť. Screen vypadá takto , keďže ku fotke sa už nedostanem.
Neviem čo je k tomu obrázku písané , ani ma to nezaujíma. Ide o princíp. Akože fakt ma dosť mrzí... A nie je jediná , už minule mi niekto odstrihol meno. Ale fajn , to ešte beriem keď ju chce niekto fakt že do niečoho , alebo tak. Ale nie bez hanby si ho prepísať!!!...

One night that changes everything 15.

4. března 2012 v 23:34 | Diana |  One night that changes everything
Áno , žijem! :D Nebojte sa , ja som na vás nezabudla. Chystám sa to sem samozrejme pridať už celkom dlhú dobu , no nikdy sa mi to nejak... nepodarilo. Ale , pokračujeme! A celkom pikantnejšie , takže dotoho ! :)


Bill:
"Zdálo se mi o tobě," usměju se na Toma. Na tu noční můru už nemyslím. Ne, když je u mě Tom. Vím, že s ním jsem v bezpečí. Že když jsem u něj, nic mi nehrozí.
"A co se ti o mě zdálo?" zeptá se mě zvědavě. Působí trošku jako malinkaté zvědavé dítě, které všude strká nos.
"Hmm... Vážně to chceš vědět?" zaculím se na něj.
"Samozřejmě," přikývne a poslouchá.
"No, šli jsme spolu lesem a povídali si o všem možném. Všude bylo spousta květin a ty jsi mi vždycky po cestě nějakou utrhl. Jednu jsi mi dal i za ucho. A potom jsme přišli na takovou malou mýtinku a ty jsi přede mnou poklekl a..." odmlčel jsem se.
"A co?" vyhrkl Tom nedočkavě.
"A nic. Protože jsem se probudil," zachichotal jsem se.
"No to je vážně super," zasmál se Tom se mnou a věnoval mi krásný dlouhý polibek. S každým takovým projevem lásky, kterými jsme se obdarovávali, sem cítil, jak moc ho miluju. A ta láska snad ještě víc rostla.


Tom:
Jednou to určitě udělám. To, co se mu zdálo. Vím, že jsem ho v tom snu požádal o ruku. Teď jsem ale nucený trošku mu pokazit náladu.
"Zlato? Vím, že to možná ani není dobrý nápad, ale... Měl bys jít k... Ehm... Do Joopova domu. Víš, pro svoje věci a tak."
"Tome, to-,"
"Pšššt," dám mu prst na ústa, abych ho umlčel. Cítím z jeho chvějících se rtů strach, ale my to spolu zvládneme. Musíme.
"Já vím, že je to pro tebe těžké a hlavně všechno velmi čerstvé, ale chci, abys tu se mnou zůstal už na stálo. Bude to jen jedna jediná návštěva. Jen pár minut. Vezmeš si to nejnutnější, co je tvoje a půjdeme pryč. A potom se tam už nikdy nevrátíš," snažím se ho pořádně ubezpečit. Nevím, jak bych se choval na jeho místě. Ale já mu věřím.
"Tak dobře," smutně sklopí pohled dolů. V jedné chvíli je mi ho tak líto.
"Naposledy, slibuju," potvrdím svoje slova, přitáhnu si ho za pas k sobě a políbím do vlasů. Nemněl by sem to slibovat, vím, ale potřebuje oporu a já mu ji jinak dát neumím.
"Jen pár minut," doplní mě. Kousek se ode mě odtáhne a pohladí mě po tváři. Téměř roztaju pod jeho doteky.