Duben 2016

Faded 2.

16. dubna 2016 v 15:34 | Diana Judas |  Faded

Našel jsem ten klub. Nikdy jsem v něm nebyl. Z venku sice vypadá tak… zvláštně… Ale jen co jsem vešel dovnitř, ohromila mě jeho velikost. Nádherný obrovský parket, na každé straně asi čtyři plošiny se zábradlím, pravděpodobně pro tanečnice. Velký bar. Na stropě bylo strašně moc všelijakých světelných strojů, které to tu musely v noci přeměnit na takový malý diskotékový ráj. Wow, proč jsem tady dosud nikdy nebyl? Nemusel jsem si ani odpovídat, je mi jasné, že by mě Justin nikam nepustil.
V celém klubu byl jen jeden jediný člověk sedící u baru. Měl na sobě černou kapuci. Trošku jsem se obával, jestli to je ten člověk, za kterým jdu. Ten Tom… Nezbývalo mi nic jiného, ​​jen ho oslovit.


"Promiň," mladý chlapec se otočil mým směrem a okamžitě se usmál. To jsou ony! Tak to jsou ty nádherné oči. Z jeho pohledu se mi skoro podlomila kolena. Och, dlouho jsem nic tak nádherného neviděl.
"No ahoj! Už jsem myslel, že ani nepřijdeš! Rád tě vidím." Trochu se na mě usmál. Do prdele, kdyby tohle viděl Justin… Kdyby ten viděl, s kým jsem, asi by mě zabil…
"Já… Promiň, ale já se ti musím k něčemu přiznat." Zahanbeně jsem sklonil hlavu k zemi. Bylo mi blbý říct mu to… Cítím se jako totální osel.
"Ne, ne, v pohodě, jen to řekni."
"Já… Já si ze včerejší noci vůbec, ale vůbec nic nepamatuji. Vlastně ani nevím, co tady dělám," musel jsem udělat velmi ospravedlňující grimasu, "promiň."
Tom se usmál. V obličeji měl trošku udivený, trošku pobavený ale zejména chápající výraz.
"Ach… Bože… Je to v pořádku. Vlastně, pokud ti mám upřímně říct, jsem rád, že to nedopadlo hůř. Byl si tedy pořádně mimo." Tom se v průběhu vyprávění smál. Cítil jsem se tak hrozně trapně! Nejraději bych se zahrabal někam hluboko pod zem.

"Proč hůř?"
"Nech to tak." Nevěděl jsem, o čem mluví, ale nechtěl jsem na něj naléhat. Nyní nemám právo na nic, jen držet hubu. Nic víc…
"Podívej, Billi, předpokládám, že nevíš, o čem jsme se bavili včera, tak ti to zkusím říct znovu. No, včera jsi mi řekl, že jsi přišel o práci, viď?" Přikyvoval jsem jako pes, kterého si lidé dávají na přístrojovku auta. Snažil jsem se dostat do tempa Tomovy řeči. Najednou na mě začal tak nějak rychle mluvit a já mám ještě smysly pořád někde mimo této planety. Ale snažil jsem se…
"No… Ptal jsem se tě, jestli víš, co je to flair. Říkal jsi, že ne, tak já ti to tedy vysvětlím znovu. Flair je vlastně Freestyle barmanů. Je to taková show, při které si barmani pohazují lahvemi, točí je pomocí loktů, a touto cestou míchají drinky pro zákazníky. A já hledám někoho do svého týmu. Bohužel mi vypadl jeden barman a za několik měsíců máme obrovské vystoupení. Když to dokážeme, vezmou nás do velké barmanské asociace. A mimo to hledám někoho do tohoto baru. Dělá se tu vlastně totéž, jen to není tak složité. Nemusíš se bát, já tě všechno naučím. Mohli bychom se setkat, a já ti ukážu, o co vlastně jde. A pak se rozhodneš… Pokud mi řekneš ne, nebudu se zlobit. Ačkoli musím podotknout, že včera ses mi dušoval, že to na sto procent bereš. No… A pak si rozbil láhev." Tom se mi trochu zasmál.



Smile :)

15. dubna 2016 v 14:10 | Diana Judas |  Other manips
Ach... ako mi len chýba táto jeho podoba a tento jeho nádherný teen úsmev ... Má ho síce stále rovnaký, ale... Tu bol ešte taký krásne nevinný, taký.. Ani to neviem opísať :)

Faded 1.

14. dubna 2016 v 19:02 | Diana Judas |  Faded
Ahojte :-) Po pár rokoch sa vám hlásim s novou poviedkou, ktorá vlastne ani poviedka nemala byť. Mal to byť len akýsi môj osobný denníček, takže veľa vecí je inšpirovaných mojim osobným životom. Keď som začala písať, povedala som si, že už keď to potrebujem, prečo by som z toho nespravila niečo, čo by si mohli prečítať všetci v akejsi "krajšej" forme. Prekladala som ju kvôli Vám do češtiny, takže ak tam budú nejaké nezmyselné vety, ospravedlňujem sa :-) Prajem teda príjemné čítanie a každý komentárik poteší :-) Diana








Byla to už nějaká doba, co moji rodiče zemřeli. Nezůstal mi už nikdo blízký, vlastně jen můj přítel Justin, se kterým bydlím a který mi je jedinou oporou na světě. Bez něj bych asi nikdy nepřežil tu sžírající samotu a hlavně pocit viny. Když se to stalo, náš vztah byl ještě v začátcích, vlastně jsme spolu chodili jen několik měsíců, ale z Justina se vyklubal opravdu chápavý kluk s neuvěřitelnou schopností uklidňovat lidi. Někdy si myslím, že je to nějaká nadpozemská síla, která dokáže naprosto ovládat můj psychický stav.

Miluji ty momenty, kdy po úmorném hledání klíčů v mé obrovské kabele otevřu dveře od našeho malého jednoduchého bytu a ani nestihnu projít přes práh dveří, už mě bere do náruče a v momentě někam unáší můj milovaný.

"Áááá, Jussi, pusť mě! Spadneme!" Zaječel jsem a zuby nehty se držel Justinova krku.

Jemně mě položil na postel a zul mi boty. Podepřel jsem se, abych lépe viděl, co zamýšlí, i když mi bylo zcela jasné, co mu v té jeho blonďaté hlavičce běhá za myšlenky.



Selfie

10. dubna 2016 v 22:43 | Diana Judas |  Twincest manips